Program  proti  šikanování

Základní škola Černá Hora

 

 

Charakteristika šikanování

Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit, ohrozit nebo zastrašit žáka, případně skupinu žáků. Spočívá v cílených a opakovaných fyzických a psychických útocích jedincem nebo skupinou vůči jedinci či skupině žáků, kteří se neumí nebo z nejrůznějších důvodů nemohou bránit. Šikanování je mimořádně nebezpečná forma násilí, která ohrožuje základní výchovné a vzdělávací cíle školy. Šikana je zvlášť zákeřná, protože často zůstává dlouho skrytá. Vzhledem k tomu, že šikana se v zárodečných fázích vyskytuje v téměř každé škole, je potřeba věnovat tomuto jevu zvláštní pozornost. Důraz je nutné zaměřit
na vytváření dobrých vztahů uvnitř třídních kolektivů, zabývat se jimi ještě před vznikem šikanování.
 Na prevenci šikany i při řešení jednotlivých případů by měli spolupracovat pedagogičtí pracovníci podle předem dohodnutých postupů.

 

Projevy šikanování (podle Koláře)

• Verbální šikana, přímá a nepřímá – psychická šikana (součástí je i kyberšikana, děje
  se pomocí ICT technologií).
• Fyzická šikana, přímá a nepřímá (patří sem i krádeže a ničení majetku oběti).
• Smíšená šikana, kombinace verbální a fyzické šikany (násilné a manipulativní příkazy).
   
  1. stádium: zrod ostrakismu
     Jde o mírné, převážně psychické formy násilí, kdy se okrajový člen skupiny necítí dobře. Je neoblíben a není uznáván. Ostatní ho více či méně odmítají, nebaví se s ním, pomlouvají ho, spřádají proti němu intriky, dělají na jeho účet „drobné“ legrácky apod. Tato situace je již zárodečnou podobou šikanování
     a obsahuje riziko dalšího negativního vývoje.
     
     2. stádium: fyzická agrese a přitvrzování manipulace
     V zátěžových situacích, kdy ve skupině stoupá napětí, začnou ostrakizovaní žáci sloužit jako hromosvod. Spolužáci si na nich odreagovávají nepříjemné pocity - například z očekávané těžké písemné práce, z konfliktu s učitelem nebo prostě jen z toho, že chození do školy je obtěžuje. Manipulace se přitvrzuje a objevuje se zprvu ponejvíce subtilní fyzická agrese.
     
     3. stádium (klíčový moment): vytvoření jádra
     Vytváří se skupina agresorů, úderné jádro“. Tito šiřitelé „viru“ začnou spolupracovat a systematicky, nikoliv již pouze náhodně, šikanovat nejvhodnější oběti. V počátku se stávají jejich oběťmi ti, kteří jsou už osvědčeným objektem ostrakizování. Jde o žáky, kteří jsou v hierarchii nejníže, tedy ti „slabí“.
     
     4. stádium: většina přijímá normy
     Normy agresorů jsou přijaty většinou a stanou se nepsaným zákonem. V této době získává neformální tlak ke konformitě novou dynamiku a málokdo se mu dokáže postavit. U členů „virem“ přemožené skupiny dochází k vytvoření jakési alternativní identity, která je zcela poplatná vůdcům. I mírní a ukáznění žáci se začnou chovat krutě – aktivně se účastní týrání spolužáka a prožívají při tom uspokojení.
     
     5. stádium: totalita neboli dokonalá šikana
     Násilí jako normu přijímají všichni členové třídy. Šikanování se stává skupinovým programem. Obrazně řečeno nastává éra „vykořisťování“. Žáci jsou rozděleni na dvě sorty lidí, které jsem pro přehlednost označil jako „otrokáře“ a „otroky“. Jedni mají všechna práva, ti druzí nemají práva žádná.

 

Krizový plán a postupy řešení šikanování

Postup pedagogického pracovníka a ředitele školy

• Postup pedagogického pracovníka

• Informují-li jej rodiče o podezření na šikanování, zahájí okamžitě vyšetřování, spolupracuje s metodikem prevence a výchovným poradcem, informuje ředitele školy.
• Má-li pedagogický pracovník podezření na šikanování, zahájí okamžitě vyšetřování,

spolupracuje s metodikem prevence a výchovným poradcem, informuje ředitele školy.

• V případě prokázaných projevů šikany neprodleně informuje ředitele školy, spolupodílí
  se na vyšetřování dle pokynů ředitele.
• Vždy informuje rodiče o výsledcích vyšetřování, a to i v případě, že se podezření neprokáže.
• Navrhne potrestání agresorů.

 

• Postup ředitele školy

• Přijme informaci o šikanování.
• Rozhodne, zda škola zvládne řešit šikanu vlastními silami, nebo potřebuje pomoc

z venku a je nezbytná její součinnost se specializovanými institucemi a Policií ČR.

• V případě prokázaných projevů šikany jmenuje pracovníky, kteří se budou podílet

na vyšetřování dle jeho pokynů.

• Zajistí informování dotčených rodičů o vyšetřování šikany, nebo sám informuje

o výsledcích vyšetřování, které řídí.

• V mimořádných případech doporučí rodičům dobrovolné umístění dítěte do pobytového oddělení SVP, případně doporučí realizovat dobrovolný diagnostický pobyt žáka v diagnostickém ústavu.
• Dojde-li k závažnějšímu případu šikanování, nebo při podezření, že šikanování naplnilo skutkovou podstatu trestného činu, oznámí tuto skutečnost Policii ČR.
• Pokud žák spáchá trestný čin, případně opakovaně páchá přestupky, zahájí spolupráci s orgány sociálně právní ochrany dítěte bez zbytečného odkladu.
• Projedná v pedagogické radě potrestání agresorů.

 

 

Vyšetřování šikany

 

• pro vyšetřování počáteční šikany se standardní formou

 

1. zajištění ochrany obětem
2. rozhovor s těmi, kteří na šikanování upozornili a s oběťmi
3. nalezení vhodných svědků
4. individuální, případně konfrontační rozhovory se svědky, nikoli však konfrontace obětí a agresorů
5. rozhovor s agresory, případně konfrontace mezi nimi

 

• pokročilá šikana s neobvyklou formou – výbuch skupinového násilí vůči oběti

 

1. překonání šoku pedagogického pracovníka a bezprostřední záchrana oběti
2. domluva pedagog. pracovníků na spolupráci a způsobu vyšetřování
3. zabránění domluvě agresorů na křivé výpovědi
4. pokračující pomoc a podpora oběti
5. nahlášení policii
6. vlastní vyšetřování

 

 

Postup rodičů při podezření na šikanování

 

Rodiče informují o podezření na šikanování třídního učitele.

Nejsou-li podezření na projevy šikany bezodkladně a uspokojivě řešeny v pravomoci pedagogických pracovníků včetně metodika prevence a výchovného poradce, obrátí se rodiče s informací na ředitele školy.

V případech prokazatelných projevů šikany se rodiče přímo obrátí s informací na ředitele školy.

Jsou-li rodiče přesvědčeni, že škola při řešení šikany postupuje nedostatečně, je možné jednat přímo se zřizovatelem školy ( městys Černá Hora), nebo podat stížnost České školní inspekci.

 

 

Složení užšího realizačního týmu

Třídní učitel (TU)

Školní metodik prevence (ŠMP) – Mgr. Renata Kabrhélová

Výchovný poradce (VP) – Mgr. Adéla Jenderková

Školní psycholog – PhDr. Jaroslava Kuchařová

Vedení školy – Mgr. Jana Holcnerová, Mgr. Zdenka Hrachovinová, Mgr. Jana Kubelková

 

Prevence šikanování ve škole

Základem prevence šikanování a násilí na školách je podpora pozitivních vzájemných vztahů mezi žáky a mezi učiteli. Při efektivní realizaci prevence šikanování usilujeme o vytváření bezpečného prostředí a za tím účelem:

• podporujeme solidaritu a toleranci
• podporujeme vědomí sounáležitosti
• posilujeme a vytváříme podmínky pro zapojení všech žáků do aktivit třídy a školy
• uplatňujeme spolupráci mezi dětmi a rozvíjíme jejich vzájemný respekt
• rozvíjíme jednání v souladu s právními normami a s důrazem na právní odpovědnost jedince

 

 

Preventivně výchovná činnost žáků

S třídními kolektivy se pracuje na rozvoji pozitivních mezilidských vztahů. Za jejich rozvoj odpovídají především třídní učitelé, kteří dle možností a konkrétní situace ve třídách najdou odpovídající organizační formy (třídnické hodiny, výuka v jednotlivých předmětech, lyžařský kurz, exkurze, výlety, projektové dny).

Žáci vědí, co je a co není šikana a jak se zachovat, když se v jejich blízkosti objeví.

Třídní učitelé se zaměřují na činnosti rozvíjející pozitivní vztahy a provádějí zpětnou vazbu uplynulého období rozborem.

 

 

Prevence ve výuce

Všichni učitelé vnímají důležitost vytváření bezpečného prostředí. Kromě práce ve svém předmětu se soustředí na rozvoj pozitivních vztahů. Umožňují rozvoj spolupráce i zpětnou vazbu.

Žáci by měli umět při skupinové práci slušně se vyjadřovat a respektovat názory druhých. Pracujeme s pravidly tříd a dynamikou třídního kolektivu.

 

 

Prevence ve školním životě mimo vyučování

Zde se jedná především o prevenci o přestávkách. Dozory musí se zvýšenou intenzitou sledovat riziková místa (chodby, WC, schodiště, zavřené dveře tříd během přestávky, školní hřiště, tělocvična, šatny).

 

 

Spolupráce s rodiči

Škola se snaží systémově spolupracovat s rodiči těmito prostředky:

• vzájemné informování
• spolupráce při řešení problémů
• třídní schůzky, konzultační hodiny
• dny otevřených dveří
• sdružení rodičů školy, školská rada

Školní poradenské služby

Poradenské služby na škole poskytují:

• výchovný poradce
• metodik prevence
• školní psycholog

 

 

Spolupráce se specializovanými zařízeními

• PPP Blansko – tel. 516 417 431
  PPP Boskovice – tel. 516 454 178
• OSPOD Blansko – Petra Ševčíková, tel. 516 775 358, psevcikova@blansko.cz
  OSPOD Boskovice – Jana Fadrná, 516 488 770, jana.fadrna@boskovice.cz
• Policie ČR Blansko – tel. 974 631 207

 

 

Závěr

Zaměstnanci školy byli s tímto plánem seznámeni na pedagogické radě. Rodiče jsou seznámeni se školním Programem proti šikanování:

• kdykoliv na požádání rodiče
• na webových stránkách školy

 

 

Vypracovala: Mgr. Renata Kabrhélová